články 2021
XXX. Bělotínský týden zpěvu 2021 (7.– 13. 8.)
Srpen každoročně přiláká do Bělotína zpěváky a hudebníky z blízkého i vzdáleného okolí a v poslední době vlastně z celé Evropy. Po celý týden se baví, vyměňují si zkušenosti a zpívají, aby své umění předvedli veřejnosti ve společném závěrečném koncertu.
První ročník Bělotínského týdne zpěvu se uskutečnil v srpnu 1992. Zúčastnilo se ho něco málo přes 40 zpěváků převážně z nedalekého okolí. Za pomoci sponzorů a několika ochotných lidí proběhl kurz úspěšně, s pozitivním ohlasem účastníků i veřejnosti. Každým rokem si Týden zpěvu získává stále nové zájemce, a to nejen z České republiky, ale i zahraničí (SRN, Rakouska, Slovinska, Holandska, Itálie, Švýcarska, Slovenska, USA aj.), kteří přinášejí spoustu nových hudebních zkušeností. Vedle zpěváků se objevují nové tváře i mezi vedoucími dirigenty, a účastníci tak mají možnost seznámit se s mnoha osobnostmi hudebního života. Repertoár je sestavován tak, aby jej zvládli i mladí zpěváci. Obsahuje však vždy i náročnější skladby pro pokročilejší. Dostatečný prostor je věnován i doplňkovému programu, který je zaměřován jak na obohacení hudebních znalostí, tak na poznávání regionu.
Vyvrcholením týdenní společné práce zpěváků a vedoucích dirigentů je Závěrečný koncert.
Ten si získal značnou popularitu jak u místních, tak i u příznivců sborového zpěvu z širokého okolí.
Celkový program koncertu je vždy pečlivě sestaven ze zvládnutých skladeb. Závěrečný koncert se v minulých letech konal v hranickém Kostele Jana Křtitele, v sále ZUŠ, v renovované Židovské synagoze, v posledních letech je místem jeho konání Kaple sv. Barbory v hranické vojenské akademii.
Závěrečnému koncertu předchází Domácí koncert. Koncertní vystoupení dětských účastníků Týdne s bohatým hudebně pohybovým programem je nejen prezentací činnosti zkušených lektorek s dětmi, ale zároveň přehlídkou originálních nápadů a hudebních činností využitelných ve školní práci i při rodinném muzicírování.
Chcete se podívat, jak vypadala přihláška, program a organizační pokyny k XXX. ročníku Bělotínského týdne zpěvu 2021?
Kontakt:
Tel: 603 862 692 (Iva Václavová), E-mail: B-T-Z@seznam.cz * Obec Bělotín, 753 64 Bělotín 151
URL: https://www.belotin.cz https://www.facebook.com/belotinskytydenzpevu
BTZ 2021 přilákal dětské zpěváky, rodiny i seniory z celé republiky (Lenka Kratochvílová, Český rozhlas Olomouc)
Sboroví zpěváci z celého Česka se sjeli v týdnu od 7.– 13. srpna 2021 do Hranic a Bělotína na Přerovsku. Účastní se tam jubilejního třicátého ročníku Bělotínského týdne zpěvu. Akce vyvrcholí v pátek závěrečným koncertem, na který amatéři pilují skladby barokních, jazzových i moderních autorů.
Třída střední průmyslové školy se dočasně proměnila ve zkušebnu. 25 zpěváků ve věku od 3 do 18 let tu právě piluje jednu ze svých skladeb. Pod vedením Lindy Bláhové Lámerové. „Začala jsem sem jezdit jako čtrnáctiletá zpěvačka. Posledních sedm let vedu ateliér nejstarších dětí.“
Letošní účast dětí je rekordní. Dalších 50 jich zkouší ve vedlejších třídách. „Pro nás je to vrchol celých prázdnin. Zpívá se ráno, odpoledne, večer a v noci také,“ dodává. Veronika Veselá sbor doprovází na lesní roh. Zkoušky si tu užívá, kvůli koronaviru nemohla více než půl roku chodit do základní umělecké školy. „Je to obrovské štěstí, že tady můžeme být. Nemusíme nosit roušky, protože jsme všichni testovaní nebo očkovaní, takže můžeme normálně zpívat a hrát, jako kdyby žádný koronavirus nebyl,“ říká Veselá.
Hlavní organizátor akce Eduard Kavala si cení především toho, že se jim každý rok se hlásí noví zpěváci. „Znamená to, že to má svůj vlastní život. Není to o tom, že se schází parta starých kamarádů. Někteří jsou z toho vyděšení, protože ta náročnost je obrovská,“ popsal Kavala.
Závěrečný koncert dětí se uskuteční ve čtvrtek odpoledne v Divadle Stará Střelnice, dospělí zazpívají v pátek večer v kapli sv. Barbory v areálu kasáren.
Pozvánka na XXX. ročník BTZ
Vážení hudební přátelé!
Zcela náhodou jsem se v červenci 1991 stal řidičem čtyř sborových zpěváků z Vysokoškolského pěveckého sboru Pedagogické Fakulty Ostrava vyslaných do štýrského Grazu na Steirische Singwoche. Byl jsem jako zpěvák nadšen a položil si otázku – proč to nezkusit u nás. Z nápadu jsou před námi závěrečné koncerty již XXX. ročníku Bělotínského týdne zpěvu. A proč v Hranicích? Firma Cement, ZŠ Šromotovo, posléze SPŠ Hranice a manželé Vlasákovi nám nabídli takové zázemí, jaké by malá obec nabídnout nemohla. A když se přičte úžasná hranická armáda se svou kaplí sv. Barbory, nenapodobitelná kulisa historického centra s blízkými lázněmi a spousta dalších ochotných institucí i nadšených lidiček, nemůže být jinak – Bělotínské zpívání se koná v Hranicích. Tímto Vás zveme – přijďte se podívat, co dokáže 75 dětí se svými nadšenými vedoucími za 5 dní. O prázdninách!!! Přijďte se podívat, jak svou dovolenou vymění více než sto amatérských zpěváků z celé ČR za týden dřiny a potu pod vedením pěti profesionálů – neméně nadšených, často neústupně zarputilých dirigentů. Týdnem zpěvu, a tím i krásnými Hranicemi s jejich pohostinnými a vlídnými lidmi prošlo za 30 let několik tisíc zpěváků. Řada dětských zpěváků má dnes již své děti a vede je k lásce k hudbě. Uskutečnily se desítky doprovodných koncertů, přednášek, vzdělávacích bloků. Ale hlavně, jak říká klasik: „Dokud se zpívá, ještě se neumřelo“.
Na setkání s paní hudbou i s Vámi se těší Eduard Kavala.
P.S.: Vedle všech zmíněných je potřeba poděkovat i všem těm, kteří nás dlouhodobě podporují finančně (Olomoucký kraj, Cement Hranice, VAK Přerov) a všem zastupitelům naší obce od roku 1991, bez jejichž pochopení by naše letní zpívání bylo mnohem složitější.
Malé shrnutí
XXX. ročníku Bělotínského týdne zpěvu se zúčastnilo celkem 110 dospělých a 70 dětských (mládežnických) zpěváků. Jako lektoři se u dospělých zpěváků představili známí sboroví dirigenti Tomáš Ibrmajer (T.I.), Pavel Koňárek (P.K.), Petra Rašíková (P.R.), Libor Sládek (L.S.), Stanislav Strouhal (S.S.) a Josef Surovík (J.S.), u dětských a mládežnických zpěváků pak Dagmar Andrýsová, Linda Bláhová-Lahnerová, Veronika Kadlecová a Dita Veselá.
Ve výběru studovaných skladeb sborů dospělých se objevila následující díla (většinou pro smíšený sbor, podle názvu v abecedním pořadí se zkratkou jména nacvičujícího lektora: Adon Olam, Uzi Chitman, arr. Tomáš Novotný (P.R.); And the Mother Did Weep, Karl Jenkins (T.I.); Ave Maria, Tereza Surovíková (J.S.); Ave verum corpus, ženský sbor, Gabriel Fauré (T.I.); Beati quorum via, op. 38/3, Charles Villiers Stanford (P.K.); Čáry, mužský sbor, PavelKřížkovský (S.S.); Černé oči, mužský sbor, Jan Nepomuk Polášek (S.S.); Dancing Queen, ABBA, arr. Ralph Paulsen-Bahnsen (S.S.); Dávno, Antonín Tučapský (P.R.); Exsultate, jubilate, Karl Jenkins (P.K.); Have Yourself a Merry Little Christmas, Hugh Martin, arr. Jay Althouse (T.I.); Nepi, Jano, nepi vodu, Jan Bernátek (J.S.); Prelude, Ola Gjeilo (J.S.); Proč bychom se netěšili, Bedřich Smetana (P.K.); Sing Gently, Eric Whitacre (J.S.); Ta unínská rola, mužský sbor, lidová od Gbel, arr. Jiří Tichota (S.S.); They Are at Rest, Edwaed Elgar (P.K.); Tolita toten, Zdeněk Lukáš (P.R.); To the Mothers in Brazil – Salve Regina, Lars Jansson (P.R.); Veru si ty, šohajíčku, lidová z Kopanic, arr. Oldřich Halma (P.R.); Zum Abendsegen, Felix Mendelssohn-Bartholdy (T.I.).
Většina z uvedených skladeb zazněla v programu Závěrečného koncertu v kapli sv. Barbory v kasárnách generála Zahálky v Hranicích. Navíc mohli posluchači vyslechnout ještě dvě části z Requiem (Dies irae, Lacrymosa) Zdeňka Lukáše (dir. Libor Sládek), skladbu You Raise Me up, Rolfa Lovlanda, arr. Mario Thürig, v provedení mládežnického sboru (dir. Jana Krcháková) a dvě orchestrální skladby – Fanfára; Gabrielův hoboj, Ennio Morricone (účastníci BTZ si berou s sebou i hudební nástroje a muzicírují též instrumentálně).
Bělotínský týden zpěvu má atraktivní večerní program nejen pro své dva závěrečné „koncertní“ večery. 7. 8. se uskutečnil Seznamovací večer v Galerii M+M Hranice, 8. 8. Putování po zajímavých místech Hranic s lampionovým průvodem od Kostelíčka, 9. 8. Vánoce v létě (Rybova mše + tradiční vánoční večeře; koncert) a 10. 8. Procházka k propasti a zakončení při kytaře u Vlasáků.
Nechcete si přijet příští rok také zazpívat, zahrát a pobavit se na Bělotínském týdnu zpěvu? K účasti Vás upřímně zvou nejen pořadatelé, ale i všichni letošní účastníci festivalu.
FB_IMG_1629101328773 - děti a mládež.jpg (115,8 kB)
FB_IMG_1629101318838 - dospělí.jpg (103,5 kB)
-----------------------------------------------------
Jitro v milované Francii
Poslední dva roky byly pro všechny náročné. Ale, jak je známo, člověk je tvor učenlivý, a tak jsme se i my, sboristi, naučili, jak s pomocí technologií stále udržet vysokou sborovou úroveň. Hodiny zpěvu probíhaly přes naše počítače, písně se nahrávaly přes telefon a všichni jsme snili o tom, že se vše vrátí do normálu. O tom, že se si spolu zase budeme moci naživo zazpívat.
Dne 14. 8. 2021 se náš sen stává skutečností a my vyrážíme na turné do Francie. S vědomím důležitosti dodržování všech opatření a po zkontrolování dokumentů k tomu potřebných nasedáme do autobusu. Odjíždíme do země lásky a výborného jídla.
Jindy přecpané ulice "Petite France" mi připadají neobyčejně klidné. Míjíme občany s rouškami a úsměvy rozdáváme alespoň očima. Muškáty přepadající přes parapety hrázděných domů se sem tam dotýkají hladiny vodních kanálů, které se proplétají celým Štrasburkem.
Srdce by nám nedovolilo opustit takové místo bez zpěvu. Krátkému spontánnímu koncertu, kdy nás a naše publikum dělil pouze vodní kanál, zcela dominovala skladba Les temps des cathédrales. Já ji nazývám, "ta naše". "Čas katedrál" byl složen roku 1998 pro muzikál "Notre Dame de Paris". My ji ale poprvé slyšeli z úst Štefana Margity na jednom z vánočních koncertů, když jsme zpívali v Obecním domě. Přenádherná a tklivá melodie nám naprosto učarovala, proto jsme požádali našeho sborového přítele skladatele Jana Jiráska, aby ji pro náš sbor upravil. A ejhle! Od té doby tento hudební skvost nechybí na žádném z našich koncertů. A nechyběl ani na tomto.
Na koncertních zájezdech jsou ale nejdůležitější oficiální koncerty. Pro tento zájezd to byly celkem dva. V neděli 15. 8. nás v kostele Saint-Thomas de Privas čekal čistě církevní program. Poslední dva dny jsme proto v autobuse zintenzivnili svoji přípravu a soustředění na maximum, abychom koncert zazpívali tak, jak si představujeme.
Skladby, jako Kyrie eleison od Henka Badingse nebo Ave Maria Franze Biebla, byly jedny z těch, které jsme cvičili nejvíce. A jak se říká, "těžko na cvičišti, lehko na bojišti", nakonec byly ty nejúspěšnější z celého koncertu. Z mého vlastního pohledu musím říct, že jsem skoro zapomněla, jak úžasné je místní publikum. Francouzi, leč někdy příliš temperamentní a nedochvilní, jsou skvělí posluchači.
Nedělní koncert se chýlí ke konci, a přesto zbývá ještě jedno překvapení. Náš pan sbormistr má narozeniny. V autobuse jsme tajně secvičili francouzské přání k narozeninám a připravili proslov pro francouzské publikum. Při zpívání "Joyeux anniversaire" ("Hodně štěstí, zdraví") v kostele plném francouzských posluchačů jsem se rozhlédla po svých kamarádech a viděla to, co jsem za ty dva roky tak postrádala. Láskyplný pohled, upřímnou radost a sounáležitost. Věřím, že jsme tímto gestem mohli alespoň trochu oplatit tu starost a péči, kterou nám náš pan sbormistr stále věnuje.
Na začátku týdne nás již nepronásledují takové teploty a počasí se uklidňuje. 30 stupňů Celsia je na jihu Francie tou nejlepší teplotou, kterou jsme si mohli přát při návštěvě Pont du Gard. Majestátní památka z prvního století našeho letopočtu mi tak trochu připomněla nás. Akvadukt, vysoký 49 metrů, byl postaven za vlády římského impéria stejně kvalitně a svědomitě, jako je budován náš sbor. Základy stojí pevně a kamenné sloupy se táhnou vysoko do nebe. I přes veškeré rekonstrukce tu stojí dnes stejně, jako před mnoha lety.
Druhý koncert našeho turné je v Saint-Saveur de Montagut. Zdá se vám tento název povědomý? Možná proto, že se toto jméno objevilo v našich článcích již několikrát. Zpíváme zde již počtrnácté! Tento večer se od včerejšího liší nejen místem koncertu, ale i programem. Dnes zpíváme koncert rozdělený na část církevní a folklorní. Kostelními klenbami zní naše tóny a posluchači napjatě poslouchají. Největší úspěch opět sklízí již zmiňované a obsahem vypjaté Kyrie eleison ("Pane, smiluj se") od Henka Badingse a Les temps des cathédrales v úpravě Jana Jiráska. Publikum ale oceňuje bouřlivým potleskem i naši novou "moravskou trojici" - Dybych byla jahodú, Kačena divoká a Ej, děvče orešanské, lidové písně v aranžmá Milana Uherka. Posledním přídavkem je pro tento koncert francouzská lidová skladba Á la claire fontaine. Naše vystoupení končí a my za potlesku a volání "Bravo!" opouštíme kostel s úsměvy na rtech. Náš autobus od dnešního večera pojede rychleji, neboť už nemáme většinu z našich mnoha CD nahrávek.
Poslední dny našeho zájezdu trávíme v okolí Avignonu a večery za jeho samotnými hradbami. Koncerty již máme odzpívané, a tak se věnujeme neméně důležité části - "utužování party ve sboru". Aneb udržování a zlepšování mezilidských vztahů mezi námi zpěváky. Kde jinde to jde lépe než při koupání na bílé písčité Carnonské pláži. A pan sbormistr nám koupil i nanuka! Když jsme tam tak s holkami seděly, dívaly se na mořské vlny a cachtající se návštěvníky pláže, byla to dokonalá idylka.
Ve středu podnikáme turisticky náročnější výlet. Brzy ráno jedeme do Grand Canyonu du Verdon. Zámáváme našim kamarádům, kteří se bohužel ze zdravotních důvodů nemohou zúčastnit, a už si to štrádujeme cestičkou dolů. No jo, to se to řekne jít dolů. Ale jít dolů po kluzkých kamenech, to je teprve něco. Na pěšině k toku řeky Verdon se rozhlížíme po dechberoucích panoramatech a cesty dolů se střídají s prudkými výšlapy nahoru. 18 kilometrů, 25 000 kroků, 120 vystoupaných pater a 6,5 hodiny. Takové jsou údaje na našich chytrých hodinkách. Ale že to stálo za to! Výhledy do kaňonu, na průzračnou hladinu Verdonu a na magické skalní jeskyně nad i pod vodou, ve kterých by se s trochou toho štěstí mohl ukrývat Jeoffrey de Peyrac jako Reskátor, se nám navždy zapsaly do paměti.
Po setkání s druhou skupinou, která byla na výletě v nedaleké vesničce se vracíme ještě naposledy do Avignonu. Pan sbormistr nám za odvahu při zdolávání prudkých kopců koupil mořské plody. "Zprvu trpké, ale milé zas - my, myslím, už se vpili!" Tento úryvek od Jana Nerudy se dokonale hodí k našemu ochutnávání škeblí. Zprvu nejsou chuti valné a člověk nechápe, co na tom ti Francouzi vidí, ale po dalším ochutnávání a zkoumání pochopíte. Procházení se večerní promenádou Avignonu je perfektním zakončením tohoto malého zázraku. Zítra už jedeme domů, tak je třeba sbalit kufry, zamáčknout slzy v očích a zamávat Francii.
Světová situace je bohužel velmi vážná. Musíme doufat, že se vše zase v dobré obrátí a takovéto zájezdy pro nás nebudou jenom snem. Nicméně, jak jednou řekl Albert Einstein: "Konec světa bude, až lidé přestanou zpívat." Toho se ale bát nemusíte, jelikož na nás se můžete spolehnout, že nikdy zpívat nepřestaneme.
Strnadová Anna Bára
Z pohledu pana sbormistra:
Po dlouhých měsících zkoušek online zažilo Jitro malý zázrak - společné cestování.
Dobrá parta mladých lidí, nesmírná chuť do práce, báječná publika na koncertech, modrá obloha a zvládnutí obtížného putování velkým kaňonem řeky Verdon v rekordním čase - 6 hodin. A bez zranění!
Během čtyř desetiletí uskutečnilo Jitro v naší milované Francii více než 700 koncertů. I tentokrát posluchači nejvíce oceňovali Liturgické zpěvy Petra Ebena, Salve Regina Petra Řezníčka, Kyrie eleison Henka Badingse, Hoj hura hoj Otmara Máchy a úpravy našich lidových písní.
IMG_0093.JPG (247,4 kB), IMG_0325.JPG (338 kB), 94BCFCB4-5DCD-4853-9933-2529DB554DC9.png (4,6 MB)
-----------------------------------------------
Pozitivní vliv sborového zpěvu na rozvoj osobnosti
Pozitivní vliv sborového zpěvu na rozvoj osobnosti.pdf (179,3 kB)
-----------------------------------------------
Nejznámější česká hudební osobnost ve světě (Miloslav Samek)
Nejznámější česká hudební osobnost ve světě.docx (20,7 kB)
-----------------------------------------------
Pěvecký sbor pražského Rakouského gymnasia v Drážďanech
Pěvecký sbor našeho gymnázia dostal v květnu 2020 možnost spolupracovat na mezinárodním projektu zaměřeném proti antisemitismu. Pod záštitou Jüdische Woche Dresden jsme navázali spolupráci s ředitelkou festivalu paní Avery Gosfield a začali s přípravami. Vzhledem k nepříznivé situaci kolem celosvětové pandemie se však termín chystaných koncertů několikrát posouval a v podstatě do poslední chvíle nebylo jasné, zda se budou moci uskutečnit.
Nacvičovat jsme mohli prakticky až v červnu 2021, do té doby byl zpěv ve školách zakázán. Skladby, které měly na koncertech zaznít, přímo pro náš sbor upravovala Sasha Lurje. Sasha je uznávanou berlínskou zpěvačkou. Pochází z litevské Rigy, specializuje se na jidiš interpretaci a vyučuje a koncertuje po celém světě. První setkání proběhla on-line, zpočátku v mírně rozpačité atmosféře. Zpívání s dodržováním rozestupů mezi zpěváky, zpomalená odezva a také zpětná vazba při on-line přenosu není totiž pro sbor ideální. Nikdo z nás navíc dopředu chystané písně neznal, takže práce byla o to náročnější. Osobně jsme měli konečně možnost Sashu poznat 17. a 18. září, kdy za námi přijela do Prahy. Sbor se vlastně teprve tehdy sešel ve škole v plném obsazení. Za pár hodin se nám podařilo dát několika písním jasnější obrysy, začínal se ozývat trojhlas a výslovnost se přibližovala požadovanému jidiš.
V úterý odpoledne jsme plni očekávání nasedli do autobusu a vyjeli směr Drážďany. Zvládli jsem naprosto bezproblémový přejezd přes hranice, ubytování i večeři v hostelu Mondpalast. Ráno jsme si přivstali a už po 9. hodině se hlásili na Evangelickém gymnáziu sv. Kříže (Kreuzgymnasium). Po hlasové rozcvičce a samostatné sborové zkoušce jsme se v aule přidali k místním studentům, kteří se svým profesorem, panem Dietrichem Zöllnerem, hráli v šestnáctičlenném orchestru. Na akordeon spolu s námi hrála také vynikající hudebnice, Holanďanka Sanne Möricke, a celý nácvik vedl spolu se Sashou Lurje její americký partner Craig Judelman, skvělý houslista a kapelník. Zasloužený oběd pak chutnal bez rozdílu všem.
Po krátkém odpoledním odpočinku v hostelu jsme se převlékli do koncertního oblečení a vydali se přes městský park do Theatherruine St.Pauli Dresden. Kostel z konce 19. století byl značně poškozen na jaře 1945 při náletech spojenců, ve druhé polovině 20. století pak prošel několikrát rekonstrukcí. Současnou atraktivní podobu získal teprve před přibližně deseti lety. Fantastický prostor spojující historii se současností nás uchvátil okamžitě – na pohled i na poslech.
Chvíli jsme zkoušeli v zahradě, chvíli na pódiu. Chvíli jsme svačili a chvíli se šňořili. A pak se obloha nad námi zešeřila, reflektory rozzářily a publikum nás vítalo.
Najednou jako bychom se cítili jistější a silnější. Nástroje hrály za nás, hlasy zpívaly za muzikanty – bylo jedno, jestli stojíte ve sboru nebo sedíte v orchestru. Bylo jedno, jestli se sólisté točí čelem k publiku nebo k účinkujícím. Hudba zněla okolo i v nás. Soustředění se prolnulo s čirou radostí, snad úplně každý se usmíval a někteří plakali. Bylo jedno, odkud pocházíte, bylo jedno, zda a jakou víru vyznáváte... Hudba nás prostě uchvátila všechny bez rozdílu.
Přestože jsme nemuseli vstávat příliš brzy, moc jsme na čtvrtek nespali. Hudba nám zněla v uších dlouho do noci, Day Day Da Din Day Day nám tepalo v hlavách a místo budíku nás probralo Hop! Tsuna tsuna.
Dopolední procházku centrem Drážďan jsme si opravdu užili. Panoramat i selfie jsme pořídili nepočítaně, někteří zvládli splnit i zadání úkolu na hodinu německého jazyka a natočili krátká videa (tak veselé strážníky mají málokde!). S hlavním městem Saska jsme se rozloučili stylově – ve výborné vietnamské restauraci Codo.
Začínali jsme si připadat jako na turné. Zavazadla z hostelu jsme naložili do již čekajícího minibusu z PragoTour a cesta do Teplic nám uběhla tak rychle, že jsme ani nepřezpívali všechny hity z osmdesátých let. U teplického gymnázia na nás čekalo milé přivítání, pro každého dostatek pití a svačina. Čtvrteční koncert nás zavedl do Beuronské kaple – prostoru s pohnutou historií i působivou výmalbou. Během zkoušky jsme se snažili popasovat se specifickou akustikou, během koncertu pak s nedostatkem prostoru a relativně chladným publikem. Nakonec jsme to zvládli, takže závěrečné brumendo všech účinkujících při … sholem aheym, aheym... zaznělo a neslo se prostorem několik dlouhých vteřin.
Následovalo focení na kůru a překvapení, o které se postarali studenti z orchestru. Postavili se do již prázdné kaple a spustili tak nádherný zpěv a cappella, že zjihli i svatí vymalovaní nad nimi. A nám bylo jasné, že ani dnes se nebude usínat snadno...
Při společné večeři studenti i studentky obou gymnázií prokázali dobré vychování a výbornou jazykovou vybavenost. Konverzovalo se vesele a opravdu srdečně. Cesta domů se ale nedala oddalovat věčně. A zase se zpívalo. In ades se tak pravděpodobně naučil i pan řidič.
To, že se nám podařilo zájezd v této komplikované době uskutečnit, považujeme za malý zázrak. K němu nám dopomohlo vlastní odhodlání, ale i podpora od vedení školy, kolegů, studijního oddělení a rodičů. Také skvělá organizace a flexibilita na německé straně, za kterou patří dík paní Susanne Ansorg.
Díky, bylo to krásné!
Kamila Tůmová a Radana Vlčková
Pěvecký sbor Rakouského gymnázia.jpg (196,9 kB)
------------------------------------------------------
50 let Ženského komorního sboru Jirkov
Slavnostní koncert k 50. výročí založení sboru 50 let Ženského komorního sboru Jirkov a 100. výočí narození Jaroslava Cyruse
Oslava je za námi, ale ještě teď stále žijeme koncertem, celý večer "přehráváme" v hlavě... bylo nám ctí, že jsme si ho mohly užít společně s rodinou sborového "taťky", se Součkovými a Gaudiáky!!!
Po roce a půl nezpívání jsme byly plné obav, sice jsme se snažily "domlouvat" svým hlasivkám, od srpna intenzivně "makaly", dvakrát prozpívaly celý víkend, ale.... Emoce byly neuvěřitelně silné, občas jsme musely "polykat" slzičky a "bojovat" samy se sebou a se staženým hrdlem. Jsme přesvědčeny, že obrovskou podporou a úžasnou pomocí pro nás byl plný sál. To jsme v době covidové skutečně nečekaly a moc si toho vážíme.
Ohlasy jsou moc pěkné, hned v neděli jsme získaly odkaz na fotomomentky, které během koncertu pořídila přítelkyně mého syna:
https://www.zonerama.com/kacko-foto/Album/7723609
Pak přišel odkaz na fotky od našeho "dvorního" sborového dokumentaristy Vládi Borguly:
https://vborgi.rajce.idnes.cz/9.10.2021_ZKS_Jirkov/
A dneska už i nahrávka naší části z první půle koncertu (jak je patrné z přiloženého programu).
https://www.youtube.com/watch?v=94aeSHx9XJs&list=PLFdedQ4MOvo1L9TsLgkv1g9K7Xe8vVbrY
Není vše dokonalé, ale je to od srdce... Budete-li chtít a mít chvíli čas, nasajte tu nádhernou atmosféru v sále a těšte se společně s námi, že už zase můžeme ZPÍVAT!!! A HLAVNĚ, že jsme mohly připomenout 100 let narození Jaroslava Cyruse, oslavit 50 let "komoráku" a 25 let nádherného přátelství se slovinskými sbory.
Program koncertu: program slavnostní koncert 2021- kon.verze_upravaSN.pdf (119,9 kB)
Hana Kultová
----------------------------------------
Musica Orbis Gloria, 6. - 7. 11. 2021
Provozovatel pouličního Café Mánes v neděli kolem poledního netajil potěšení, když k němu dorazila početná, ledovým větrem ošlehaná, parta na svařák, aby se zahřála. Brzy se dozvěděl, že se jedná o skupinu zpěváků z Chorusu Ostrava, která se na toulky Prahou vydala cestou z vystoupení sboru při mši svaté v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.
Úžasný zážitek zazpívat si v těchto velkolepých prostorách nám umožnila účast na prvním ročníku festivalu Musica Orbis Gloria Praha. Pořadatelé si podle svých slov vytkli za cíl využít společnou pěveckou vášeň, sdílet radost ze zpěvu a navázat nové kontakty napříč sbory z celé naší země.
V krásném prostředí zdobného sálu Bohuslava Martinů na HAMU v Lichtenštejnském paláci jsme se potkali s řadou významných i zajímavých osobností, např. se zakladatelem festivalu Johnem Tregellasem, či ředitelkou soutěže a hlavní organizátorkou MgA. Lucií Freiberg, MBA.
Vážení porotci, velmi zkušení sbormistři, Mgr. et Mgr. Marek Valášek, Ph.D. jako předseda poroty, Mgr. Tomáš Židek, Ph.D. a PhDr. Luboš Hána, Ph.D. nejen spravedlivě posuzovali výkony sborů, ale poskytli i cennou zpětnou vazbu, přínosné rady a milá slova.
Na všech pořadatelích, ale také na účinkujících, bylo znát nadšení a radost z toho, že bylo v současné komplikované situaci a po tak dlouhé době vůbec možné soutěžit a vzájemně se setkat. Měli jsme možnost potkat dívčí sbor Juliettes z Poličky, ženský pěvecký sbor HAFOTET, či skvělý barevně oděný smíšený sbor pod vedením samotné paní Freiberg Lucky Voice Band.
V sobotu po soutěžní části a podvečerním koncertu pro veřejnost všech zúčastněných sborů festivalu jsme s napětím očekávali vyhlášení výsledků. Nejdřív přišlo ocenění, které patří zejména naší báječné dirigentce paní Mgr. Petře Rašíkové za kultivované a precizní provedení obtížného soutěžního repertoáru a pak se ozvalo také vyhlášení zlatého pásma a vítězství našeho „chorusáckého“ týmu!
Byli jsme nadšení, protože po měsících nucené pauzy jsme měli obrovskou chuť uspět. Předvést, že jsme nezapomněli zpívat a že jsme navíc stále výborná parta. To jsme pak týž den večer dokázali na společném posezení v Beer Pubu nedaleko hotelu při několikahodinovém zpívání za doprovodu kytar…
Nedělním závěrečným programem pak pořadatelé dodali pomyslnou třešničku na dort. Kromě už zmíněného duchovního zážitku, který byl pro mnohé splněným snem, jsme byli pozváni na dvouhodinovou plavbu po Vltavě, spojenou se zpíváním a chutným rautem.
Zkrátka jsme se v Chorusu jednohlasně shodli, že uplynulý víkend neměl chybu.
Děkujeme za možnost zúčastnit se, děkujeme festivalu i našemu skvělému výboru a těšíme se na další akce.
Eva Cielecká
--------------------------------------------------------
Zářící Musica Orbis Gloria 2021 (Marek Valášek)
----------------------------------------------------
Jan Kühn, operní pěvec, sbormistr a zakladatel sborů (Miloslav Samek)
Jan Kühn, operní pěvec, sbormistr a zakladatel sborů.docx (13,9 kB)
----------------------------------------------------
Galakoncert Studenti sametu úspěšně zakončil jubilejní desátý ročník studentského festivalu Festa academica
Galakoncet Studenti sametu.docx (13,1 kB)
FA_Žofín_2021_Český-akademický-sbor_Josef_Rudolf.JPG (332,9 kB)
---------------------------------------------------
Vytvořeno službou Webnode